Aktuality

Dne 5. 8. 2016 byla ve Sbírce zákonů ČR uveřejněna novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí provedená zákonem č. 254/2016 Sb.

Nejdůležitější změny, které novela přináší jsou následující:

• sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele – poplatníkem z daně bude ze zákona nabyvatel nemovité věci, což nebude možné změnit ani dohodou stran, s čímž souvisí  upuštění od institutu ručení nabyvatele za nezaplacení daně původním vlastníkem
• změna koncepce zdanění nabytí inženýrských sítí -s ohledem na nejasnou a nejednoznačnou právní úpravu inženýrských sítí v občanském zákoníku bylo přistoupeno k takové úpravě zdanění, která není závislá na vyřešení otázky povahy inženýrských sítí. Nově se proto bude zdaňovat pouze nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě.
• osvobození nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky – obce a kraje nebudou v těchto případech ani podávat daňové přiznání
• zjednodušení určení základu daně u směny nemovitých věcí, kdy se nově bude při určování sjednané ceny přihlížet pouze k případnému doplatku.
•  úprava koncepce osvobození nových staveb a jednotek – nově se bude toto osvobození vztahovat na první úplatné nabytí stavby a jednotky dokončené nebo užívané.

Novela nabývá účinnosti dne 1. 11. 2016.

Mgr. Ing. Veronika Hardtová

Nepříliš diskutovanou novelou č. 335/2014 Sb., došlo k drobné, nicméně pro některé subjekty poměrně významné, změně zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon“).

K §11 zákona, upravujícího osvobození od soudních poplatků, bylo doplněno písm. u), kterým byl okruh subjektů osvobozených od soudního poplatku ve věcech veřejných rejstříků dočasně rozšířen o:

• spolky
• odborové organizace a mezinárodní odborové organizace
• organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace
• nadace, nadační fondy
• ústavy a obecně prospěšné společnosti

Výše uvedeným subjektům zvažujícím změny zapsaných údajů, nebo transformaci či likvidaci lze proto doporučit provést tyto procesy co nejdříve, dokud předmětné zákonné osvobození trvá.

Na tuto skutečnost upozorňujeme zejména v souvislosti s tím, že předmětná novela má omezenou dobu platnosti na 18 měsíců ode dne její účinnosti, proto ke dni 30. 6. 2016 budou řízení ve věci veřejných rejstříků veškerých výše uvedených subjektů znovu zpoplatněny dle položky 11 sazebníku, a to následovně:

• prvozápis nebo změna zapsaných údajů u spolku – 1.000,- Kč za každý návrh
• prvozápis ostatních osob do veřejného rejstříku – 6.000,- Kč za každý návrh

(s výjimkou akciové společnosti nebo spolku)

• změna zapsaných údajů ostatních osob do veřejného rejstříku – 2.000,- Kč za každý návrh

Pro úplnost dodáváme, že poplatky ve věcech veřejných rejstříků u obchodních korporací jsou nadále v dosavadní výši.

Mgr. Barbora Fučíková

Zákonem č. 360/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon 360/2012 Sb.“), dochází s účinností ke dni 1. 1. 2016 k novelizaci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Ve věci dodání nemovité věci se novela nejvýrazněji dotkne zdanění nemovitých věcí, když mimo jiné upřesňuje podmínky pro uplatnění osvobození od DPH při prodeji pozemků, mění způsob počítání pětileté lhůty pro osvobození od DPH a zavádí možnost zdanění prodeje pozemku, který je obecně od DPH osvobozen.

Stávající zákonná úprava v ustanovení § 56 odst. 1 zákona o DPH stanoví, že se pro účely osvobození od daně dodáním nemovité věci rozumí prodej pozemku, práva stavby, stavby, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, inženýrské sítě a jednotky. Odstavec 2 téhož ustanovení pak dále stanoví, že od DPH je osvobozeno dodání nemovité věci, která je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba. Ustanovení § 56 odst. 1 zákona o DPH ve znění zákona č. 360/2012 Sb., tedy ve znění od 1. 1. 2016, stanoví, že: „Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem.“ Pro účely zákona o DPH se pak dle ustanovení § 56 odst. 2 stavebním pozemkem rozumí pozemek, na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

Jak z výše citovaného znění ustanovení § 56 zákona o DPH ve stávajícím znění a ze znění ustanovení § 56 zákona o DPH ve znění zákona č. 360/2012 Sb., vyplývá, dochází od 1. 1. 2016 ke zpřísnění podmínek pro osvobození pozemků od DPH v rámci jejich prodeje, když se rozšiřuje definice stavebních pozemků. Dle zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1. 2016 tak bude za stavební pozemek považován i pozemek, který se stal předmětem správních úkonů za účelem zhotovení stavby, když takovým úkonem je například podání návrhu na změnu územního plánu. Taktéž bude za stavební pozemek považován pozemek, na kterém byly provedeny nebo se provádí stavební práce a pozemky nacházející se v okolí tohoto pozemku. Zákon č. 360/2012 Sb. však nikterak nedefinuje pojem „pozemků nacházejících se v okolí pozemku, na němž jsou provedeny nebo se provádí stavební práce“. Dle stávajícího výkladu předmětného ustanovení se za takové pozemky budou považovat bezprostředně sousedící pozemky, když na jejich hranici s pozemkem, který má být předmětem daně, byly přivedeny inženýrské sítě. V praxi totiž mnohdy dochází k tomu, že v rámci prodeje pozemků zřejmě sloužících k zastavění, jsou tyto nabízeny s „inženýrskými sítěmi na hranici pozemku“, čímž je prodej, v rámci zákona o DPH v aktuálním znění, prodej osvobozen od DPH. Nová úprava tak má zamezit obcházení zákona, resp. vytvářením podmínek pro osvobození od DPH, v případě pozemků, které jsou reálně pozemky stavebními.

Od 1. 1. 2016 tak v případě prodeje většiny pozemků určených pro výstavbu vzniká prodávajícím, kteří jsou plátci DPH, (např. developerské firmy atd.) povinnost odvést z pozemku daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Tato skutečnost se zřejmě promítne i v prodejních cenách těchto pozemků, když lze do budoucna očekávat zvýšení jejich ceny.

Mimo výše uvedenou změnu v pojetí stavebního pozemku pro účely zákona o DPH, dochází od 1. 1. 2016 také ke změně ve způsobu počítání pětileté lhůty pro osvobození prodeje nemovité věci od DPH.

Podle stávající právní úpravy, tj. právní úpravy do 31. 12. 2015, je pětiletá lhůta počítána od první kolaudace stavby, popř. od zahájení prvního užívání stavby po oznámení záměru stavbu užívat. Od 1. 1. 2016 bude, podle ustanovení § 56 odst. 3 zákona o DPH ve znění zákona č. 360/2012 Sb., běh pětileté lhůty pro osvobození počínat vydáním kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě nebo ode dne oznámení o záměru započít s užíváním nemovité věci, příp. ode dne oznámení změny v užívání po provedené podstatné změně nemovité věci. I když novela žádným způsobem výslovně nedefinuje, co bude považováno za podstatnou změnu nemovité věci, dle důvodové zprávy zákona č. 360/2012 Sb., lze za tyto podstatné změny považovat všechny změny vedoucí ke změně stávající hodnoty nemovité věci nebo změny velikosti její podlahové plochy. Pětiletá lhůta tak bude, od 1. 1. 2016, běžet vždy znovu a znovu po provedení podstatných změn nemovité věci.

Od 1. 1. 2016 bude také umožněno zdanění převodu nestavebního pozemku, který je podle zákona o DPH obecně osvobozen. Bude-li nemovitá věc převáděna mezi subjekty, které jsou plátci DPH, bude zdanění podmíněno souhlasem kupujícího. V takovém případě se uplatní DPH v režimu přenesené daňové povinnosti.

Mgr. Alžběta Sojková

Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. „technickou novelu“ zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také jen „ZVZ“), ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Prezident republiky podepsal tuto novelu zákona o veřejných zakázkách  dne 24.2.2015. Účinnosti tato novela nabyla dnem jejího vyhlášení, tj. 6. 3. 2015.

Prostřednictvím této novely mělo zejména dojít k odstranění nedostatků stávající právní úpravy a snížení administrativních, časových a finančních nákladů účastníků zadávacích řízení, když některé ze změn odstraňují ze ZVZ ustanovení, která byla přijata v roce 2012 (tz. „transparenční novela“). Současně tato technická novela zavádí novinky reflektující částečně směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek.

Z pohledu praxe lze zcela jistě pozitivně vnímat zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo pokud mu k hodnocení zbude pouze jedna nabídka. Tím není dotčena možnost zadavatele veřejnou zakázku v takových případech zrušit, ale nebude se však již jednat o zákonnou povinnost. Během účinnosti ustanovení, které zakládalo povinnost rušit výběrové řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo pokud mu k hodnocení zbude pouze jedna nabídka, se ukázalo, že se zadavatelé často dostávají do velmi komplikovaných situací, které navíc přinášejí zvýšení nákladů jak pro zadavatele, tak pro dodavatele.

Další poměrně významná novinka se týká případů dodatečných plnění, kde již v souladu s novou evropskou směrnicí došlo k úpravě formulace podmínek pro využití tzv. „víceprací“. Zákonný požadavek objektivní nepředvídatelnosti kladl na zadavatele v některých případech takřka nesplnitelné nároky a možnost použít předmětné ustanovení zákona tak byla do značné míry omezena. Nově ZVZ umožňuje pořízení dodatečných prací v případě, kdy zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl potřebu těchto prací předvídat. Rovněž došlo k navýšení procent, o něž je zadavatel při splnění dalších zákonných podmínek oprávněn navýšit celkovou cenu veřejné zakázky, a to z původních 20 na 30. V této souvislosti se sluší poznamenat, že toto navýšení přineslo poměrně rozsáhlou (a možná i zbytečnou) diskusi, neboť nová evropská směrnice přepokládá možnost navýšení ceny až o 50%, a to pro každou jednotlivou změnu (na rozdíl od stávající právní úpravy, která změnu z ceny původní zakázky stanovuje kumulativně).

Novela ZVZ zcela ruší povinná oponentní stanoviska a tzv. seznam hodnotitelů, tedy institutů, které byly do ZVZ nejprve vtěleny, aby následně bez jakéhokoliv fungování v praxi (účinnost příslušných ustanovení byla odložena), byly ze ZVZ opět vyňaty.

Za zásadní změnu je potom potřeba považovat rozšíření dílčích hodnotících kritérií v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek. Demonstrativní výčet dílčích hodnotících kritérií obsažený v § 78 odst. 4 ZVZ se rozšiřuje jednak o možnost zohlednění vlivu plnění veřejné zakázky na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce, a zejména potom o kritérium organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Jako významnější lze označit druhou z nově vtělených částí předmětného ustanovení ZVZ, současně však je třeba upozornit na to, že hodnocení kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky bude vyžadovat detailní stanovení způsobu hodnocení a zcela jistě i zvýšené odborné a administrativní nároky na zadavatele.

Závěrem lze shrnout, že technickou novelou ZVZ došlo k odstranění některých nedostatků ZVZ (vtělených do zákona předchozí transparenční novelou) a částečné implementaci nové evropské směrnice. Tyto změny lze hodnotit kladně. Další ustanovení novely, které např. upravují proces před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, se však jeví spíše jako nadbytečná, a to zejména s ohledem na krátkou účinnost této novely korespondující s připravovaným zcela novým zákonem o veřejných zakázkách.

Mgr. Ladislav Baše