0

Soukromoprávní odpovědnost administrátora veřejné zakázky vůči zadavateli

Naše advokátní kancelář uspěla při zastupování významného klienta, a to ve věci náhrady škody vůči administrátorovi veřejné zakázky.

V daném případě byla klientovi ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen “ÚOHS”) uložena sankce za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 ZVZ, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 ZVZ. Administraci veřejné zakázky zajišťoval pro klienta na základě mandátní smlouvy mandatář (administrátor), který poskytoval mimo jiných poradenství rovněž poradenství při výběru typu řízení dle ZVZ.

Naše argumentace byla založena na tom, že administrátor jakožto odborník, který zajišťoval komplexní administraci výběrového řízení, měl posoudit, zda jsou naplněny zákonné podmínky postupu podle § 23 ZVZ. Vzhledem k tomu, že administrátor tuto povinnost nesplnil, a naopak realizoval jednotlivé kroky při zadávání zakázky v rozporu se ZVZ, je osobou, která porušila povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu (mandátní smlouva uzavřená mezi administrátorem a klientem) a z ustanovení § 567 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a jako takový nese odpovědnost za vznik škody ve výši uložené (a klientem zaplacené) sankce ÚOHS.

 

Spor byl pravomocně ukončen rozhodnutím odvolacího soudu ve prospěch našeho klienta, přičemž soudy nižší instance byly vázány právním názorem Nejvyššího soudu (zrušujícím původní rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně), kdy z jeho rozhodnutí vzešel následující obecný právní závěr:

Pro účely odvolacího přezkumu i odvolací soud vychází ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu, který je obsažen v jeho zrušovacím rozsudku, ve vztahu k výkladu § 567 odst. 1, 2 obchodního zákoníku ve spojení s § 757 a § 373 téhož předpisu, tedy zejména z toho, že mandatářem je profesionální podnikatel a plnění poskytované na základě mandátní smlouvy spadá do rámce jeho podnikatelské činnosti a jako odborně zdatný profesionál je povinen nést i vyšší míru odpovědnosti vůči svému mandantovi, že mandatář je vždy povinen předem upozornit mandanta na nesprávnost udělených pokynů a pokud tak neučiní, odpovídá mandantovi za vzniklou škodu a pokud se po uzavření smlouvy dozví o okolnostech, které jsou podstatné z hlediska zájmů mandanta a mohly být mít potencionální vliv na změnu pokynů, je povinen na ně mandanta upozornit, přičemž pokud tuto zvláštní informační povinnost poruší, odpovídá za způsobenou škodu.“

Soud tak mimo jiné nepřisvědčil argumentaci administrátora založené na tom, že zadavatel v předmětném případě nezmocnil žalovaného k zastoupení v zadávacím řízení ve smyslu § 151 ZVZ a administrátor tedy nečinil právní jednání za zadavatele, avšak uzavřel s administrátorem obchodní smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení konkrétních, ve smlouvě specifikovaných činností, souhrnně označených jako administrace konkrétního druhu zadávacího řízení.

 

 

0

Rozhodnutí ve věci neoprávněného vypouštění odpadních vod nelegální kanalizační přípojkou

Naše advokátní kancelář uspěla při zastupování významného provozovatele vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, a to ve věci neoprávněného vypouštění odpadních vod nelegální kanalizační přípojkou.

Poté co klient přistoupil k přerušení odvádění odpadních vod v souladu se zákonem č.  274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVK“), žalobce jako vlastník nelegální kanalizační přípojky se domáhal jejího opětovného zprůchodnění, a to prostřednictvím žaloby na ochranu z rušené držby.

 

 

Naše argumentace na obranu klienta byla založena zejména na skutečnosti, že žalovaný jako provozovatel vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě plnil své povinnosti uložené ZoVK a dalšími právními předpisy, když v mezích svých zákonných povinností a ve veřejném zájmu přijal nezbytné opatření vedoucí k zajištění plynulého a především bezpečného provozování vodovodů a kanalizací tím, že zamezil odvodu odpadních vod z předmětné nezákonně zřízené kanalizační přípojky.

Spor byl pravomocně ukončen rozhodnutím odvolacího soudu ve prospěch našeho klienta, kdy odvolací soud dal za pravdu naší argumentaci a z jeho rozhodnutí vzešly následující obecné právní závěry.

„Žaloba z rušené držby (též „posesorní žaloba“) poskytuje prozatímní ochranu posledního faktického stavu, nikoli stavu právního (tedy nikoli subjektivního práva). Soud se v řízení omezí jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o. s. ř.). Svémocností rušení držby je třeba rozumět svévolnost, zcela zjevnou bezdůvodnost, či nedovolenost rušení dosud pokojné držby. K takovému svémocnému jednání ze strany žalované vůči žalobkyni v projednávané věci nedošlo. Žalovaná jako provozovatelka kanalizační sítě v předmětné obci zaslepila předmětnou kanalizační přípojku v souladu s § 9 odst. 6 písm. d) a f) ZoVK.

Zásadní je pouze skutečnost, že žalovaná svým zásahem do držby přípojky nejednala svévolně, nýbrž v souladu se zákonem. Absence předchozího vyrozumění o přerušení odvádění odpadních vod podle § 9 odst. 7 ZoKV se v této věci neuplatní, neboť žalobkyně i podle svého tvrzení není odběratelkou ve smyslu § 2 odst. 6 ZoKV. Pokud by soud v tomto případě vyhověl žalobě, zabránil by možnosti provozovatelů vodovodů a kanalizací bránit budování a napojování nepovolených přípojek.“

0

OZNÁMENÍ o změně sídla kanceláře

Vážení,

dovolujeme si tímto oznámit, že Kaplan & Nohejl, advokátní kancelář s.r.o., se stěhuje na novou adresu. Nově bude naše advokátní kancelář od 18. 11. 2019 sídlit na adrese Opletalova 1525/39, Praha 1 – Nové Město, 110 00.

Vezměte, prosím, na vědomí, že ode dne 11. 11. 2019 do dne 17. 11. 2019, bude provoz advokátní kanceláře z důvodu stěhování omezen a v této souvislosti bude zejména omezena naše dostupnost na e-mailu a pevných linkách. Proto, prosím, v naléhavých záležitostech kontaktujte vždy příslušného advokáta na jeho mobilním telefonu, a to i v případech, že jste již kancelář nebo příslušného advokáta kontaktovali e-mailem. Předejdete tak možným prodlevám s reakcemi na Vaše požadavky po dobu stěhování.

Děkujeme za Vaši trpělivost a pochopení a budeme se na Vás těšit od 18. 11. 2019 v nových prostorách.

 

Kaplan & Nohejl, advokátní kancelář s.r.o.

0

Z publikační činnosti: KOMENTÁŘ K ZÁKONU O VEŘEJNÝCH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍCH

Dne 21. 6. 2019 vychází v nakladatelství C. H. Beck první vydání komentáře k zákonu č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucí, který je výsledkem odborné tvůrčí činnosti partnera advokátní kanceláře Mgr. Tomáše Kaplana, a Mgr. Alžběty Sojkové.

Jedná se o ojedinělou publikaci komplexně se zabývající problematikou veřejných výzkumných institucí s přesahem do souvisejících právních předpisů, která má za cíl prostřednictvím výkladu zákonných ustanovení přispět ke snazší aplikaci zákona a lepší orientaci v předmětné problematice a otevřít odpovídající právní diskuzi.

Mgr. Tomáš Kaplan v rámci přípravy komentáře čerpal mimo jiné z dlouholetého poskytování odborného právního poradenství a jiných právních služeb veřejným výzkumným institucím.

 

0

Přelomové rozhodnutí ve věci přezkumu exekučního titulu v exekučním řízení

Naše advokátní kancelář dosáhla přelomového rozhodnutí u Ústavního soudu, které bylo vyhlášeno dne 10. 4. 2019, dotýkající se exekučních řízení a možnosti soudu přezkoumat exekuční titul z pohledu jeho protiústavnosti. Ústavní soud k naší ústavní stížnosti, kterou jsme podali za klienta, judikoval, že pokud jsou vymáhané úroky z prodlení na povinném nepřiměřeně vysoké a lze je považovat za protiústavní, mají obecné soudy povinnost částečně zastavit exekuční řízení. Podle rozhodnutí je třeba, aby obecné soudy poskytly ochranu majetku dlužníka (povinného) tak, že se výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví, a zajistí tak spravedlivou rovnováhu při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele. Ústavní soud tímto rozhodnutím nezakládá možnost exekučních soudů přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí, nýbrž dovozuje, že exekučním soudům přísluší zabývat se zásadními vadami exekučních titulů, k nimž mimo jiné patří rozpor exekučního titulu s ústavním pořádkem.  Toto rozhodnutí může zásadním způsobem ovlivnit do budoucna průběh exekučních řízení a námitky a právní obranu povinných.

Nálezem se ve svých článcích zabývaly, mimo jiné, tyto české zpravodajské portály:

Česká justice

ČT24

ihned.cz

Rozhovor s JUDr. Jitkou Oliberiusovou k nálezu – Deník N

Vyjádření Ústavního soudu zde.

Celý text nálezu dostupný zde.

 

1 2 3 11