0

K INSTITUTU VZDÁNÍ SE PRÁVA NA PODÁNÍ NÁMITEK

Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen “stěžovatel”), zadavateli podat zdůvodněné námitky.  Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli v zákonem stanovené lhůtě ­(viz. § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“)).

Dle § 82 odst. 1 ZVZ zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 ZVZ uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 ZVZ. Práva na podání takových námitek se však zájemce/uchazeč v souladu s § 110 odst. 8 ZVZ může vzdát a v takovém případě platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

V praxi potom zejména např. v rámci řízení zadávaných formou jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBÚ“) běžně může nastat situace (u řízení s vyšším počtem uchazečů se o standardní jev jednat nebude – přesto dále uvedené závěry jsou aplikovatelné i na takové typy řízení), kdy se uchazeč vzdá práva na podání námitek ve snaze „urychlit běh věcí“ tak, aby bezodkladně poté mohlo být přistoupeno k uzavření smlouvy. Bude se však jednat o dovolený postup?

V naznačeném případě lze dle našeho názoru aplikovat stanovisko předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také jen „ÚHOS“), který v rozhodnutí č.j. ÚHOS –R173/2012/VZ-18591/2013/310/MLr ze dne 23.9.2013 vyslovil následující závěr – „Oprávnění podat námitky, a to i proti výběru nejvhodnější nabídky, v jednacím řízení bez uveřejnění svědčí kterémukoliv dodavateli ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona, tedy nejen tomu, který uplatnil v jednacím řízení bez uveřejnění nabídku a zároveň jeho nabídka nebyla zadavatelem vybrána jeho nejvhodnější, a dále také tomu dodavateli, který nabídku vůbec neuplatnil nebo ji nemohl objektivně uplatnit, neboť nebyl vyzván zadavatelem k podání nabídky. Okolnost, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, nemá vliv na možný a zákonný okruh stěžovatelů, resp. dodavatelů ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona“ (bod 34 uváděného rozhodnutí).

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného rozhodnutí, zadavatel musí zákonnou lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky respektovat i v rámci JŘBÚ, neboť uzavřením smlouvy v zákonem stanovené lhůtě, by se dopustil spáchání správního deliktu dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) ZVZ. V důsledku výše citovaného rozhodnutí lze tedy konstatovat, že využití institutu vzdání se práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve snaze urychlit řízení je v podstatě bezpředmětné.

S ohledem na shora uvedené lze jak zadavatelům, tak i (vítězným) uchazečům doporučit, aby i v případě, kdy se všichni zájemci/uchazeči vzdají práva na podání námitek, vyčkali s uzavřením smlouvy až na uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Mgr. Ladislav Baše

Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *