NOVÝ JUDIKÁT ÚSTAVNÍHO SOUDU KE STŘÍDAVÉ PÉČI
Ústavní soud vydal dne 30.12.2014 další judikát týkající se střídavé péče, sp.zn. I.ÚS 1554/14, ve kterém dále uvádí, že obecné soudy jsou povinny brát v potaz i další relevantní kritéria, pokud to specifické okolnosti projednávaného případu vyžadují. Ústavní soud v nálezu uvádí, že i v případě, že oba rodiče naplňují ve stejné míře kritéria pro svěření dítěte do střídavé výchovy, tj. oba rodiče projevují o dítě opravdový zájem a chtějí jej mít v péči a jsou schopni řádné péče, lze toto vyvrátit, pokud jsou k tomu pádné důvody mající oporu v ochraně nejlepšího zájmu dítěte. Mezi tyto důvody patří např. specifický zdravotní stav dítěte či velká vzdálenost bydliště rodičů.
Výjimečným důvodem pro nenařízení střídavé péče rodičů pak může být i nevhodná či vůbec neprobíhající komunikace mezi rodiči dítěte, avšak pouze ve výjimečných případech, kdy tato komunikace může mít negativní vliv na osobnostní rozvoj dítěte. Dle názoru Ústavního soudu jsou však obecné soudy i v tomto případě povinny zjistit příčinu nevhodné či nulové komunikace mezi rodiči a také se pokusit tento stav napravit či zlepšit a zjistit, na straně kterého z rodičů leží příčina vzniku špatné komunikace mezi rodiči. Teprve v případě, kdy se ani soudu nepodaří zlepšit komunikaci mezi rodiči, pak může být nevhodná či konfliktní komunikace mezi rodiči důvodem pro nesvěření dítěte do střídavé péče. Dítě by pak mělo být svěřeno do výlučné péče toho z rodičů, který je více nakloněn ke komunikaci s druhým rodičem a který nebude bránit styku dítěte s druhým rodičem.
Ústavní soud však upozorňuje, že nevhodnou komunikaci je nutno odlišit od nesouhlasu rodiče se svěřením dítěte do střídavé výchovy, když nesouhlas jednoho rodiče není důvodem pro nesvěření dítěte do střídavé péče.
S ohledem na tento judikát Ústavního soud lze rodičům doporučit, aby v případě, že mají zájem o výchovu svého dítěte, se snažili o udržení komunikace s druhým rodičem a nestali se z pohledu soudu právě tím rodičem, který znemožňuje styk dítěte s druhým rodičem, příp. rodičem, který není ochoten rozumně komunikovat s druhým rodičem, neboť tento fakt by mohl být v soudním řízení o svěření dítěte do péče použit proti jeho osobě a způsobit překvapivé rozhodnutí ve věci.
Mgr. Lenka Zbytovská