Blog

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), který nahradil stávající zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Obchodním korporacím byla ustanovením § 777 odst. 2 ZOK stanovena povinnost přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 30.6.2014) společenské smlouvy úpravě tohoto zákona a doručit je do sbírky listin. Sankce za nesplnění této povinnosti je stanovena přímo v § 777 odst. 2 ZOK. Pokud tedy obchodní korporace svoji společenskou smlouvu nepřizpůsobí dle uvedeného ustanovení ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.

U společnosti s ručením omezeným stanoví povinné náležitosti společenské smlouvy zejména ustanovení § 146 ZOK. Kromě toho je třeba respektovat ustanovení občanského zákoníku, a to zejména pokud jde o obecné otázky týkající se právnických osob, jako je např. sídlo či firma společnosti. Dle § 197 ZOK má pak jednatel povinnost bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku.

V praxi vznikla otázka, jaké listiny musí být rejstříkovému soudu předloženy, resp. jaké listiny jsou právními předpisy požadovány k prokázání oprávněnosti provedených změn ve společenské smlouvě. Konkrétně se jednalo o otázku, zda a případně v jakých případech je k přizpůsobení společenské smlouvy dle § 777 odst. 2 ZOK vyžadováno rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy sepsané formou notářského zápisu (dle § 171 a § 172 ZOK), či dohoda společníků o změně obsahu společenské smlouvy sepsaná formou notářského zápisu (dle § 147 ZOK). Tato otázka byla významná nejen z hlediska právní jistoty společností, ale rovněž s ohledem na výši nákladů, které je nutné na sepsání notářského zápisu vynaložit.

K povinným náležitostem společenské smlouvy, které musí být součástí společenské smlouvy po celou dobu trvání společnosti dle § 146 ZOK, patří (i) firma a sídlo společnosti, (ii) předmět podnikání, (iii) určení společníků, (iv) druhy podílů každého společníka a práva a povinnosti s nimi spojené, (v) výše vkladů připadajících na jednotlivé podíly, (vi) výše základního kapitálu společnosti a (vii) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Z uvedeného je zřejmé, že ve společenských smlouvách společností, které vznikly do 31.12.2013, budou chybět zpravidla dvě náležitosti. Jednak obvykle nebudou obsahovat údaj o počtu jednatelů, neboť tato náležitost nebyla zákonem výslovně předepsána. Byť soudy postupně dovodily, že součástí společenské smlouvy by měl být i tento údaj, řada společností ho do svých společenských smluv nepromítla. Kromě toho může být nutné doplnit i údaj o druzích podílů a právech a povinnostech s nimi spojených.

Co se týče požadavku na vyjádření počtu jednatelů ve společenské smlouvě, nebylo jednoznačné, v jakých případech je možné založit do sbírky listin změněné znění společenské smlouvy bez dalšího a v jakých případech je nutné rozhodnutí valné hromady nebo dohoda všech společníků oboje sepsané ve formě notářského zápisu. Vodítko pro výklad poskytl Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 12.2.2015, sp. zn. 29 Cdo 5347/2014, ve kterém je stanoveno: „Ve vztahu ke společnostem založeným před účinností zákona o obchodních korporacích došlo, zavedením požadavku na vyjádření počtu jednatelů určitou základní číslovkou, ke změně společenské smlouvy ex lege, a to účinností zákona o obchodních korporacích. Jednateli přísluší tuto změnu do textu společenské smlouvy promítnout v souladu s § 197 ZOK. Pouhým doplněním údaje o určitém počtu jednatelů, jenž již z obsahu společenské smlouvy plyne, nedochází k reálné (obsahové) změně společenské smlouvy. Proto není na místě vyžadovat postup podle § 147 odst. 1 ZOK.“. Z uvedeného tak vyplývá, že pokud z obsahu společenské smlouvy již počet jednatelů vyplývá (v daném případě bylo ve společenské smlouvě uvedeno, že prvními jednateli jsou ke dni vzniku společnosti tři konkrétně uvedené osoby), pak je možné rejstříkovému soudu předložit pouze úplné znění společenské smlouvy doplněné o počet jednatelů vyjádřený konkrétní číslovkou, a není tedy nutné sepisovat notářský zápis.

Lze tedy shrnout, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že uvedení počtu jednatelů ve společenské smlouvě dle § 146 odst. 1 písm. g) ZOK není „novou“ obligatorní náležitostí společenské smlouvy. Tato náležitost nebyla za účinnosti zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku sice stanovena výslovně zákonem, avšak byla postupně dovozena judikaturou. Pokud tedy z obsahu společenské smlouvy společnosti založené do 31.12.2013 již vyplývá údaj o určitém počtu jednatelů, není nutné pořizovat notářský zápis. A contrario lze dovodit, že, pokud ze společenské smlouvy tento údaj neplyne, je nutné spolu s úplným zněním společenské smlouvy předložit rejstříkovému soudu rovněž zápis z rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy sepsaný formou notářského zápisu (dle § 171 a § 172 ZOK), či dohodu společníků o změně obsahu společenské smlouvy sepsanou formou notářského zápisu (dle § 147 ZOK).

Mgr. Kateřina Kociánová