0

NEJVYŠŠÍ SOUD: K OMEZENÍ ODPOVĚDNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO ZA VADY DLE § 501 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

V ustanovení § 501 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) je upraveno omezení obecné odpovědnosti zcizitele za vady věci. Dle aktuálního znení ustanovení § 501 OZ „Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně vymínil.

V praxi se stala spornou otázka, zda je možné přenechat věc „jak stojí a leží“, a tedy omezit odpovědnost zcizitele za vady věci, ve všech případech a u jakékoli věci. Zodpovězení dané otázky se stalo o to důležitější z důvodu, že se tato formulace často používala ve smlouvách, kterými developeři prodávali domy, popř. jednotky kupujícím, a tuto formulaci ze smluv odmítali vypustit, v důsledku čehož omezovali svoji zákonnou odpovědnost za vady věci a znevýhodňovali tak kupujícího.

Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 29.2.2012, sp. zn.: 33 Cdo 1430/2010, potvrdil ustálenou judikatury (např.: rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1741/98 a ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 441/2003) a právní praxi v dané věci, když uvedl, že „Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že ustanovení § 501 obč. zák. dopadá pouze na věci určené úhrnně, tedy „jak stojí a leží“. Jde o ustanovení, které představuje zvláštní úpravu smluvní odpovědnosti za vady k věcem, které jsou ve smlouvě vymezeny úhrnně, tedy bez rozlišení věcí určených individuálně či druhově a bez ohledu na jejich jakost, množství a váhu („jak stojí a leží“), s nimiž se nakládá jako s celkem. Předmět smlouvy je v takovém případě vymezen nikoli údajem o jednotlivých konkrétních věcech, nýbrž za použití jiných údajů, např. uvedením místa, kde se nacházejí, a z povahy smlouvy vyplývá, že za vady tímto způsobem přenechaných věcí se neodpovídá.“

Lze tedy shrnout, že v souladu s ustálenou judikaturou i právní praxí nelze použít ustanovení § 501 OZ (přenechání věci „jak stojí a leží“) v jiných případech než v těch, kdy je předmětem smlouvy věc (věci) druhově určená. Dané ustanovení tak není možné použít např.: v případech projede nemovitostí a automobilů.

V této souvislosti je nutné poznamenat, že v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který nabude účinnosti dne 1.1.2014, bude výše uvedené ustanovení upraveno v § 1918, který zní: „Přenechá-li se věc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil.“ Uvedené ustanovení tedy bylo převzato prakticky beze změny, když došlo pouze k upřesnění (v souladu s dosavadní judikaturou a praxí) v tom smyslu, že se dané ustanovení vztahuje pouze na věci určené úhrnně.

Mgr. Kateřina Vrbová

Napsat komentář