0

SMLUVNÍ POKUTA JAKO DŮSLEDEK ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY JEDNOU ZE SMLUVNÍCH STRAN JE NEPLATNÁ

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 30.1.2012, sp. zn. 33 Cdo 4025/2011 opět potvrdil, že při sjednávání smluvní pokuty by smluvní strany měly věnovat zvýšenou pozornost precizní formulaci příslušného smluvního ustanovení, aby se vyhnuly častému problému neplatnosti sjednané smluvní pokuty.

Institut smluvní pokuty zakotvený v ustanovení §544 a§ 545 obč. zák. je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Smluvní pokuta je tedy peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost (a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda). Smluvní pokutu však nelze sjednat pro případ, kdy vznik nároku na ní je spojen s výkonem práva smluvní strany – typicky půjde o neplatně sjednanou smluvní pokutu, pokud by povinnost uhradit druhé straně smluvní pokutu strany sjednaly pro případ odstoupení od smlouvy či výpověď smlouvy (případně výpověď před uplynutím určité doby trvání smlouvy) jednou stranou, neboť strana, která tyto úkony činí, vykonává pouze své právo a neporušuje žádnou povinnost.

V rozsudku Nejvyššího soudu citovaném v úvodu článku je šlo o případ, kdy strany uzavřely smlouvu o budoucí smlouvě kupní, budoucí prodávající zaplatil zálohu ve výši 10% kupní ceny a měl povinnost do šesti měsíců, nejpozději do uzavření kupní smlouvy, zaplatit zbývající část kupní ceny, na kterou měl čerpat úvěr, pro nějž měla jako zástava sloužit kupovaná nemovitost. Pro případ, že by nedošlo ze strany budoucího kupujícího k úhradě doplatku kupní ceny ve sjednaném termínu, byl budoucí prodávající – bez ohledu na důvod neuhrazení – oprávněn od smlouvy odstoupit a ponechat si zaplacenou zálohu v celé výši jako smluvní pokutu. Budoucí kupující následně svoji povinnost doplatit kupní cenu nesplnil (pro daný případ není podstatné, že se tak stalo z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany budoucího prodávajícího při vyřizování hypotečního úvěru). Budoucí prodávající od smlouvy odstoupil a ponechal si zaplacenou zálohu.

Nejvyšší soud v rozsudku sp.zn. 33 Cdo 4025/2011 došel k závěru, že smluvní pokuta nebyla sjednána platně, neboť nebyla sjednána za porušení povinnosti budoucím kupujícím, ale ve vztahu k výkonu práva odstoupit od smlouvy budoucím prodávajícím. Smlouva tak transformovala zálohu kupní ceny na smluvní pokutu jen za předpokladu, že žalovaná využije práva odstoupit od smlouvy. Soud tak dovodil, že ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a pokud si prodávající ponechal předmětnou částku poskytnutou jako zálohu, jde o bezdůvodné obohacení.

Mgr. Tereza Synáčková

Napsat komentář