Rubrika: Aktuálně v právu

V otázce problematiky prodeje potravin došlo v nedávné době k zásadním změnám, a to v důsledku nabytí účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1169/2011 a zákona č. 139/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách.

Nařízení stanovuje povinné informace o potravinách, které musejí být dostupné konečnému spotřebiteli, přičemž za jejich uvedení a přesnost odpovídá provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem je potravina na trh uváděna (není-li usazen v Evropské unii, odpovídá dovozce). Současně za bezpečnost, kvalitu potravin a správné označení odpovídá prodejce, který potravinu uvádí na trh, tedy ten prodejce, u nějž byla potravina zakoupena spotřebitelem.

Mezi povinné informace uváděné na obalech potravin patří název potraviny, seznam složek a množství určitých složek, označení alergenů, čisté množství potraviny, minimální trvanlivost či použitelnost, zvláštní podmínky pro uchovávání či pro použití včetně případného návodu k použití, údaje o výrobci, zemi původu, výživové údaje a obsah alkoholu u alkoholických nápojů. Nově je také pro zachování čitelnosti zavedena minimální velikost písma na obalech.

K hlavním novinkám patří povinnost uvádění alergenů a jejich zvýraznění oproti ostatním složkám, kdy jejich označení je požadováno i u nebalených potravin a stejně tak je vyžadováno jejich označení u pokrmů při poskytování stravovacích služeb (v restauracích, jídelnách aj.). Nově se také musí uvádět místo původu nejen u hovězího masa, ale i u masa vepřového, skopového, kozího a drůbežího. Povinné je rovněž jasné označení rozmražených potravin.

Novela ovlivňuje i dovoz potravin ze zahraničí, kdy rozšiřuje povinnost informovat Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, případně Státní veterinární správu, a to 48 hodin předem. Doposud bylo nutné hlásit pouze produkty živočišného původu, avšak nyní se tato povinnost rozšiřuje na další produkty např. na brambory, některé druhy ovoce a zeleniny, produkty z vinné révy a další.

Větší provozovatelé potravinářského podniku jsou také nově povinni uvést u vstupu do prodejny viditelně a čitelně seznam pěti zemí, které mají nejvyšší podíl na jejich tržbách získaných z prodeje potravin.

Novela přinesla novinky v případě nebaleného zboží, kdy je provozovatel potravinářského podniku povinen umístit v jeho těsné blízkosti údaje o výrobci, název potraviny, čisté množství, datum použitelnosti/trvanlivosti, údaj o alergenech, případně způsob uchování potraviny, místo původu či jakost. Seznam složek a údaj o množství složky hlavní musí být předložen na žádost spotřebitele.

Novelou byly také zpřísněny sankce pro provozovatele potravinových řetězců za porušení kvalitativních požadavků či za špatně označené potraviny, a to z dosavadních 3 milionů na 10 milionů korun českých. Za nebezpečné a zdravotně závadné potraviny mohou výrobci dostat pokutu až 50 milionů korun českých.

Další změny v oblasti prodeje potravin přinese nabytí účinnosti další části nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1169/2011 a v rámci Evropské unie jsou nadále plánovány i další novinky v oblasti prodeje potravin.

Mgr. Jitka Oliberiusová

Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen “stěžovatel”), zadavateli podat zdůvodněné námitky.  Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli v zákonem stanovené lhůtě ­(viz. § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“)).

Dle § 82 odst. 1 ZVZ zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 ZVZ uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 ZVZ. Práva na podání takových námitek se však zájemce/uchazeč v souladu s § 110 odst. 8 ZVZ může vzdát a v takovém případě platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula.

V praxi potom zejména např. v rámci řízení zadávaných formou jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBÚ“) běžně může nastat situace (u řízení s vyšším počtem uchazečů se o standardní jev jednat nebude – přesto dále uvedené závěry jsou aplikovatelné i na takové typy řízení), kdy se uchazeč vzdá práva na podání námitek ve snaze „urychlit běh věcí“ tak, aby bezodkladně poté mohlo být přistoupeno k uzavření smlouvy. Bude se však jednat o dovolený postup?

V naznačeném případě lze dle našeho názoru aplikovat stanovisko předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také jen „ÚHOS“), který v rozhodnutí č.j. ÚHOS –R173/2012/VZ-18591/2013/310/MLr ze dne 23.9.2013 vyslovil následující závěr – „Oprávnění podat námitky, a to i proti výběru nejvhodnější nabídky, v jednacím řízení bez uveřejnění svědčí kterémukoliv dodavateli ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona, tedy nejen tomu, který uplatnil v jednacím řízení bez uveřejnění nabídku a zároveň jeho nabídka nebyla zadavatelem vybrána jeho nejvhodnější, a dále také tomu dodavateli, který nabídku vůbec neuplatnil nebo ji nemohl objektivně uplatnit, neboť nebyl vyzván zadavatelem k podání nabídky. Okolnost, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění, nemá vliv na možný a zákonný okruh stěžovatelů, resp. dodavatelů ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona“ (bod 34 uváděného rozhodnutí).

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného rozhodnutí, zadavatel musí zákonnou lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky respektovat i v rámci JŘBÚ, neboť uzavřením smlouvy v zákonem stanovené lhůtě, by se dopustil spáchání správního deliktu dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) ZVZ. V důsledku výše citovaného rozhodnutí lze tedy konstatovat, že využití institutu vzdání se práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve snaze urychlit řízení je v podstatě bezpředmětné.

S ohledem na shora uvedené lze jak zadavatelům, tak i (vítězným) uchazečům doporučit, aby i v případě, kdy se všichni zájemci/uchazeči vzdají práva na podání námitek, vyčkali s uzavřením smlouvy až na uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Mgr. Ladislav Baše

Dne 25. 5. 2018 nabude účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů – General Data Protection Regulation (GDPR). Nařízení bylo přijato za účelem sjednocení právní úpravy ochrany osobních údajů ve všech státech EU a takřka zcela nahradí současný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení přináší mimo jiné zpřísnění požadavků na udělení souhlasu se zpracováním údajů, rozšiřuje povinnosti správce údajů a práva subjektů údajů. Nařízení dále zavádí novou funkci pověřence, jejíž zřízení bude pro některé subjekty povinné. Účinností nařízení také dojde k navýšení sankcí, kdy bude možno za porušení povinností při zpracování osobních údajů uložit pokutu až do výše 20 mil. EUR nebo u podniku až 4 % celkového ročního světového obratu. Advokátní kancelář poskytuje v souvislosti s nezbytnou přípravou na změny před nabytím účinnosti nařízení svým klientům související právní služby a pořádá pro své klienty školení . V případě zájmu o přednáškovou činnost či jiné služby nás neváhejte kontaktovat.

Dne 5. 8. 2016 byla ve Sbírce zákonů ČR uveřejněna novela zákonného opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí provedená zákonem č. 254/2016 Sb.

Nejdůležitější změny, které novela přináší jsou následující:

• sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele – poplatníkem z daně bude ze zákona nabyvatel nemovité věci, což nebude možné změnit ani dohodou stran, s čímž souvisí  upuštění od institutu ručení nabyvatele za nezaplacení daně původním vlastníkem
• změna koncepce zdanění nabytí inženýrských sítí -s ohledem na nejasnou a nejednoznačnou právní úpravu inženýrských sítí v občanském zákoníku bylo přistoupeno k takové úpravě zdanění, která není závislá na vyřešení otázky povahy inženýrských sítí. Nově se proto bude zdaňovat pouze nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je částí inženýrské sítě.
• osvobození nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky – obce a kraje nebudou v těchto případech ani podávat daňové přiznání
• zjednodušení určení základu daně u směny nemovitých věcí, kdy se nově bude při určování sjednané ceny přihlížet pouze k případnému doplatku.
•  úprava koncepce osvobození nových staveb a jednotek – nově se bude toto osvobození vztahovat na první úplatné nabytí stavby a jednotky dokončené nebo užívané.

Novela nabývá účinnosti dne 1. 11. 2016.

Mgr. Ing. Veronika Hardtová

Nepříliš diskutovanou novelou č. 335/2014 Sb., došlo k drobné, nicméně pro některé subjekty poměrně významné, změně zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon“).

K §11 zákona, upravujícího osvobození od soudních poplatků, bylo doplněno písm. u), kterým byl okruh subjektů osvobozených od soudního poplatku ve věcech veřejných rejstříků dočasně rozšířen o:

• spolky
• odborové organizace a mezinárodní odborové organizace
• organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace
• nadace, nadační fondy
• ústavy a obecně prospěšné společnosti

Výše uvedeným subjektům zvažujícím změny zapsaných údajů, nebo transformaci či likvidaci lze proto doporučit provést tyto procesy co nejdříve, dokud předmětné zákonné osvobození trvá.

Na tuto skutečnost upozorňujeme zejména v souvislosti s tím, že předmětná novela má omezenou dobu platnosti na 18 měsíců ode dne její účinnosti, proto ke dni 30. 6. 2016 budou řízení ve věci veřejných rejstříků veškerých výše uvedených subjektů znovu zpoplatněny dle položky 11 sazebníku, a to následovně:

• prvozápis nebo změna zapsaných údajů u spolku – 1.000,- Kč za každý návrh
• prvozápis ostatních osob do veřejného rejstříku – 6.000,- Kč za každý návrh

(s výjimkou akciové společnosti nebo spolku)

• změna zapsaných údajů ostatních osob do veřejného rejstříku – 2.000,- Kč za každý návrh

Pro úplnost dodáváme, že poplatky ve věcech veřejných rejstříků u obchodních korporací jsou nadále v dosavadní výši.

Mgr. Barbora Fučíková