Blog

Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. „technickou novelu“ zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také jen „ZVZ“), ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Prezident republiky podepsal tuto novelu zákona o veřejných zakázkách  dne 24.2.2015. Účinnosti tato novela nabyla dnem jejího vyhlášení, tj. 6. 3. 2015.

Prostřednictvím této novely mělo zejména dojít k odstranění nedostatků stávající právní úpravy a snížení administrativních, časových a finančních nákladů účastníků zadávacích řízení, když některé ze změn odstraňují ze ZVZ ustanovení, která byla přijata v roce 2012 (tz. „transparenční novela“). Současně tato technická novela zavádí novinky reflektující částečně směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek.

Z pohledu praxe lze zcela jistě pozitivně vnímat zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo pokud mu k hodnocení zbude pouze jedna nabídka. Tím není dotčena možnost zadavatele veřejnou zakázku v takových případech zrušit, ale nebude se však již jednat o zákonnou povinnost. Během účinnosti ustanovení, které zakládalo povinnost rušit výběrové řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo pokud mu k hodnocení zbude pouze jedna nabídka, se ukázalo, že se zadavatelé často dostávají do velmi komplikovaných situací, které navíc přinášejí zvýšení nákladů jak pro zadavatele, tak pro dodavatele.

Další poměrně významná novinka se týká případů dodatečných plnění, kde již v souladu s novou evropskou směrnicí došlo k úpravě formulace podmínek pro využití tzv. „víceprací“. Zákonný požadavek objektivní nepředvídatelnosti kladl na zadavatele v některých případech takřka nesplnitelné nároky a možnost použít předmětné ustanovení zákona tak byla do značné míry omezena. Nově ZVZ umožňuje pořízení dodatečných prací v případě, kdy zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl potřebu těchto prací předvídat. Rovněž došlo k navýšení procent, o něž je zadavatel při splnění dalších zákonných podmínek oprávněn navýšit celkovou cenu veřejné zakázky, a to z původních 20 na 30. V této souvislosti se sluší poznamenat, že toto navýšení přineslo poměrně rozsáhlou (a možná i zbytečnou) diskusi, neboť nová evropská směrnice přepokládá možnost navýšení ceny až o 50%, a to pro každou jednotlivou změnu (na rozdíl od stávající právní úpravy, která změnu z ceny původní zakázky stanovuje kumulativně).

Novela ZVZ zcela ruší povinná oponentní stanoviska a tzv. seznam hodnotitelů, tedy institutů, které byly do ZVZ nejprve vtěleny, aby následně bez jakéhokoliv fungování v praxi (účinnost příslušných ustanovení byla odložena), byly ze ZVZ opět vyňaty.

Za zásadní změnu je potom potřeba považovat rozšíření dílčích hodnotících kritérií v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek. Demonstrativní výčet dílčích hodnotících kritérií obsažený v § 78 odst. 4 ZVZ se rozšiřuje jednak o možnost zohlednění vlivu plnění veřejné zakázky na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce, a zejména potom o kritérium organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Jako významnější lze označit druhou z nově vtělených částí předmětného ustanovení ZVZ, současně však je třeba upozornit na to, že hodnocení kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky bude vyžadovat detailní stanovení způsobu hodnocení a zcela jistě i zvýšené odborné a administrativní nároky na zadavatele.

Závěrem lze shrnout, že technickou novelou ZVZ došlo k odstranění některých nedostatků ZVZ (vtělených do zákona předchozí transparenční novelou) a částečné implementaci nové evropské směrnice. Tyto změny lze hodnotit kladně. Další ustanovení novely, které např. upravují proces před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, se však jeví spíše jako nadbytečná, a to zejména s ohledem na krátkou účinnost této novely korespondující s připravovaným zcela novým zákonem o veřejných zakázkách.

Mgr. Ladislav Baše